Jdi na obsah Jdi na menu

Kdo platí povizi realitce ?

Kdo platí provizi realitní kanceláři? Ten, kdo nemovitost prodává, nebo ten, kdo ji kupuje?

Kdo platí provizi realitní kanceláři? Ten, kdo nemovitost prodává, nebo ten, kdo ji kupuje? My máme jasno, ale většina kupujících i prodávajících na toto téma vede sáhodlouhé diskuse, a proto není od věci na tuto otázku odpovědět. 

Za zboží i služby se platí

Je obvyklé, že za zboží i jakékoli služby se platí a ani služby realitních kanceláří nejsou výjimkou. Pokud máme zájem o spolupráci s realitní kanceláří při prodeji či koupi nemovitosti, je nutné počítat s odměnou za poskytnuté služby. Tou odměnou za služby prodávajícímu i kupujícímu je provize. Ve větší míře však služeb realitní kanceláře využívá prodávající strana. Prodávající nemovitosti totiž s realitní kanceláří jakožto se zprostředkovatelem prodeje uzavírá smlouvu, kde se realitní kancelář zavazuje poskytovat výčet služeb, jako je například zajištění inzerce nemovitosti na trhu včetně jejího předchozího nafocení, doprovázení zájemců o koupi nemovitosti na její prohlídky, právní servis atd. 

Na druhou stranu hodně lidí vyhledává nemovitost ke koupi sama a služeb realitních kanceláří tak nevyužívá. Za služby, které poskytne realitka prodávajícímu tak kupec logicky nechce platit, jelikož za poskytované služby by přeci měl platit ten, kdo si je objedná, tedy prodávající. Ať je to jak chce, mělo by být jasné, kdo má povinnost provizi zaplatit nebo lépe řečeno komu bude naúčtována. To jsou totiž dvě odlišné věci. Proč?

 

Jak se určí, kdo zaplatí realitce provizi?

Kdo zaplatí provizi realitní kanceláři? To záleží pouze na dohodě. Jenže tou dohodou není písemné či ústní ujednání o tom, kdo provizi bude platit. Hlavní roli zde hraje situace na trhu. Výše celkové prodejní ceny nemovitosti, tedy ceny včetně provize realitní kanceláři, je tvořena poptávkou a nabídkou na trhu nemovitostí. Cena konkrétní nemovitosti se ustálí v takové výši, která vyhovuje jak té straně, která nemovitost nabízí (prodávajícímu), tak i straně, jež danou nemovitost poptává (kupujícímu). Jak si prodávající a kupující mezi sebe rozdělí povinnost zaplatit provizi, však záleží na situaci. Uveďme si příklad.

Příklad č. 1: Platbu provize si pan Ježek s paní Liškovou rozdělí napůl. 

Pan Ježek prodává svou nemovitost. Cena, pod kterou určitě nemovitost nechce prodat, je ve výši 2,5 milionů Kč, prostřednictvím RK ji však zatím inzeruje za 3 miliony Kč.

Paní Lišková shání nějakou nemovitost ke koupi. Maximálně za ni chce však utratit 2,7 milionu Kč. Nemovitost pana Ježka se jí líbí, ale nabídková cena 3 miliony se jí přesto zdá vysoká. Paní Lišková se tedy pokusí smlouvat o ceně nemovitosti. 

Protože pan Ježek je ochoten prodat nemovitost nejméně za 2,5 milionu Kč a nabídková cena je nyní stále o půl milionu vyšší, bude ochoten o ceně jeho nemovitosti smlouvat. Na jaké ceně se pan Ježek s paní Liškovou dohodnou?

Řekněme, že pan Ježek a paní Lišková mají stejné vyjednávací schopnosti, a tak se cena nemovitosti ustálí na 2,6 milionech Kč (uprostřed mezi 2,5 a 2,7 miliony Kč). Cena však nezahrnuje provizi ve výši 4 %, tedy 104 000 Kč. Pokud by měl provizi platit pan Ježek, získal by prodejem nemovitosti 2 496 000 Kč. Na to však není ochoten přistoupit, neboť požaduje alespoň 2,5 mil. Paní Lišková je ochotna celkem zaplatit za nemovitost 2,7 milionu Kč, a proto ani ona není ochotna přistoupit na platbu celé provize. Celková částka, kterou by musela zaplatit, by totiž byla 2 704 000 Kč. Při stejných vyjednávacích schopnostech obou zúčastněných stran by proto došlo k rozložení břemene platby provize napůl – pan Ježek by zaplatil 52 000 Kč a paní Lišková také 52 000 Kč. Pan Ježek by pak získal za nemovitost 2 548 000 Kč a paní Lišková by za ni zaplatila 2 652 000 Kč.

Příklad č. 2: Provizi zaplatí pan Ježek.

Předpokládejme stejné zadání příkladu. Na jaké ceně se pan Ježek s paní Liškovou dohodnou?

Pan Ježek má tentokrát lepší vyjednávací schopnosti nežli paní Lišková. Cena nemovitosti se proto ustálí na 2,7 milionech Kč. Cena však nezahrnuje provizi ve výši 4 %, tedy 108 000 Kč. Paní Lišková je ochotna celkem zaplatit za nemovitost 2,7 milionu Kč. Na platbu provize proto není ochotna přistoupit. Celková cena, kterou by totiž musela zaplatit, by byla 2 808 000 Kč. Pokud by měl provizi platit pan Ježek, získal by prodejem nemovitosti 2 592 000 Kč, na což je ochoten přistoupit. Provizi tedy zaplatí on. 

Příklad č. 3: Provizi zaplatí paní Lišková.

I v tomto příkladě předpokládejme stejné zadání. Na jaké ceně se pan Ježek s paní Liškovou dohodnou?

Řekněme, že v tomto případě má lepší vyjednávací schopnosti paní Lišková, a tak se cena nemovitosti ustálí na 2,5 mil. Kč. Cena však nezahrnuje provizi ve výši 4 %, tedy 100 000 Kč. Pokud by měl provizi platit pan Ježek, získal by prodejem nemovitosti 2,4 mil. Kč. Na to však není ochoten přistoupit, neboť požaduje alespoň 2,5 mil. Kč. Pokud by měla provizi platit paní Lišková, celkem by za nemovitost zaplatila 2,6 mil. Kč. Protože je ochotna za nemovitost zaplatit celkem 2,7 mil. Kč, na zaplacení provize přistoupí.

Je otázka ,,kdo zaplatí realitce provizi“ správná? Ne

Provize realitní kanceláři může být buď zcela splacena z peněz, které za nemovitost zaplatila paní Lišková (kupující), nebo zcela ze sumy peněz, které za svou nemovitost utržil pan Ježek (prodávající), nebo si mohou platbu provize RK rozdělit mezi sebe (rovným dílem či zcela jiným poměrem).

Zajímavé však je, že přečteme-li si jednotlivé příklady znovu a stručněji, získáme výpovědi, které se zdají být nelogické. Tak například v posledním příkladě je uvedeno:

"V tomto případě má lepší vyjednávací schopnosti paní Lišková, a tak se cena nemovitosti ustálí na 2,5 mil. Kč. Protože … , na zaplacení provize přistoupí."

Je správné ptát se, jak je možné, že když právě paní Lišková je ta, kdo má lepší vyjednávací schopnosti, musí zaplatit provizi? Ne, není. Existuje pouze jedna správná otázka, kterou si můžeme položit, a to: "Kolik CELKEM paní Lišková za nemovitost zaplatila?" Paní Lišková, přestože platila provizi, celkově za nemovitost zaplatila nejnižší možnou částku, kterou zaplatit mohla, aby byl obchod mezi panem Ježkem a jí vůbec uskutečněn. Obchod byl pro ni tedy velice výhodný.

Z toho vyplývá, že nemá cenu se ptát, kdo platí provizi realitní kanceláři, ale pouze hledat výši tržní ceny nemovitosti. Tržní cena, tedy celková částka včetně provize RK, kterou je kupující ochoten za nemovitost zaplatit, je neměnná a nezávisí na tom, kdo provizi zaplatí a jakým mechanismem se provize k realitní kanceláři dostane.

Paní Liškovou totiž vůbec nezajímá, kolik korun získá RK za provedení jejich obchodu, zajímá ji pouze celková cena nemovitosti, kterou ona sama musí zaplatit. Stejně tak pan Ježek je lhostejný k tomu, jak velká bude provize a kdo ji zaplatí, zajímá ho pouze cena, kterou za svoji nemovitost utrží. Obchod mezi panem Ježkem a paní Liškovou se uskuteční v takovém případě, kdy cena nemovitosti, kterou zaplatí/obdrží, bude pro obě strany vyhovující. Zároveň zde musí existovat alespoň malý prostor na vyjednávání o ceně. Pokud by takový prostor neexistoval, obchod mezi panem Ježkem a paní Liškovou by se neuskutečnil. 

Kdy jedině je správné se ptát na to, kdo zaplatí realitce provizi

Pokud nás zajímá účetní hledisko, pak se ptát na to, kdo zaplatí provizi RK, můžeme. V takovém případě mohou nastat dva případy:

a) provize je účtována kupujícímu:

Kupující zaplatí zvlášť 2,5 mil. Kč za nemovitost plus provizi ve výši 100 000 Kč. Celková cena je 2,6 mil. Kč.

b) provize je účtována prodávajícímu:

Kupující zaplatí vcelku dohodnutou částku 2,6 mil. Kč. Prodávajícímu bude naúčtována provize ze získaných peněz ve výši 104 000 Kč. (Při vyšší celkové ceně nemovitosti nastává situace, kdy je i absolutní výše provize vyšší.)

Pro ty, kdo se chystají prodávat či kupovat nemovitost, máme jednu radu: nedívejte se na výši provize a ani se nezabývejte otázkou, kdo ji bude platit. Vy, kdo nemovitost prodáváte, se zajímejte pouze o výši částky, kterou za nemovitost utržíte a naopak vy, kdo nemovitost kupujete, hleďte na celkovou cenu nemovitosti, kterou za nemovitost zaplatíte, tedy cenu včetně provize. Takováto cena je totiž jedinou správnou cenou nemovitosti.